Přichází

Listopad.


List opad.
Dopad na zem.
A jako to listí, mám pocit že na mně všechno padá.


Sletí z té výšky a ulehne na zem. Do další vrstvy.
A já ač se snažím udržet hlavu vzhůru, pomalu se topím.

Procházím si teď lehkou "krizí mladého věku", jak to krásně pojmenovala kamarádka. Všeobecná podzimní deprese tomu moc nepřidá.


"Bojujte!"
řekl nám dneska ve škole jeden doktor.

Když já nevím, jestli na to ještě mám sílu. Bojuju. Už dlouho. Ale výsledky v nedohlednu. Asi něco dělám špatně. A pak se trápím. A ztrácím tu sílu.
Navenek se možná nezdám, ale uvnitř už jsem docela jako to listopadové listí. Co bývalo veselé a barevné je teď už jen hnědé a seschlé.


Ale každé jaro vyroste listí nové.
Takže nezbývá než zatnout zuby. Omotat kolem sebe šálu a přečkat zimu.
Bude líp.
Věřím tomu.

Fotky z malého výletu do Bludova. V rámci snahy o udržení zdravého rozumu. Čtvrtek ve znamení výletů.

Komentáře