Ke dnu


Anna Bolavá


Když se objevila v knihkupectví, hned jsem ji nutně potřebovala.

Řeč je druhé knize autorky píšící pod pseudonymem Anna Bolavá.
První knihu, Do tmy, jsem četla loni v zimě. Kdy jindy taky číst letní knížku.
Tuhle, Ke dnu, odehrávající se koncem pošmourného listopadu, jsem pro změnu četla uprostřed horkého léta.
A myslím si, že tohle načasování bylo ideální.
Dlouhá zima už byla otravná, tak jsem "utíkala" k letnímu příběhu plnému bylinek a slunce. Přílišné vedro se ukázalo příliš unavujícím a chladné mlhy jsem uvítala alespoň na papíře.


Jak už jsem psala, příběh se odehrává koncem mlhou protkaného listopadu. Přichází advent. To se dočtete i v anotaci.
Ta slibuje tak trochu detektivku. Nebo mi to alespoň tak přišlo.
Detektivní zápletka tam je, ale vyloženě detektivka to dle mého skromného názoru není.
Je to jiné než Do tmy.
Čekala jsem, že to bude jiné, proto jsem ani nebyla překvapená. A ještě že tak. Líbilo se mi to.
Líbilo se mi Do tmy. Moc.
A líbilo se mi i Ke dnu. Jinak, ale taky moc.
No a ty obálky. Skvost, jedna jak druhá. Klenot v knihovničce. Fakt si je budu muset pořídit. Obě jsem měla z knihovny, ale to mi nestačí. Musím je mít i doma.


Tím, že je knížka od české autorky a odehrává se v prostředí českého venkova, dostává příběh úplně jiný ráz. Najednou je mnohem bližší, reálnější, než od zahraničního autora.


Forma vyprávění se v obou knihách liší. A musím uznat, že Anna Bolavá umí. Umí vyprávět, umí vtáhnout do děje a nepustit. Zarýt se pod kůži jako chlad listopadových mlh. Alespoň u mně se jí to povedlo.

Co bych knize/knihám vytkla? Snad jen tu délku. Proč jsou, sakra, tak krátké?

V databázi knih: Do tmy   Ke dnu

Komentáře