Děkuji statnému dubu


V uších mi hraje Čechomor,
pokoj osvětlují pouze dvě svíčky a notebook, srkám horký čaj a už jen vzpomínám na dnešní den. Dalo by se říct obyčejný den.



Ráno do práce, pršelo. A pršelo celý den. 
Takže lidí moc nebylo. Popovídaly jsme si. Odcházela jsem dřív, ale domů se mi ještě nechtělo. 
A tak jsem se šla projít. Jen kousíček za zastávku, nasbírat nějaké šišky na podzimní dekoraci.
Asi dobře věděli, proč to tam pojmenovat Svatý Kopeček.


Nejde jen o tu baziliku. Na tohle já moc nedám. Zato krásu přírody, tu já dokážu ocenit.
No a co, že prší? Právě tehdy je pro mně les nejkrásnější.


Ještě poděkovat statnému dubu za trochu jeho žaludů, pár fotek a můžu se vrátit na zastávku.



Byla to jen chvilička, ale vzpomínka zůstane.
A o tom to je.
Radovat se z maličkostí.

Komentáře

  1. To je úžasné, úplně to z těch fotek cítím s tebou. :) Není nic hezčího, než se umět radost z maličkostí. :)

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat

Okomentovat